Retro a elektro: kolo pro dnešek

Magazín Víkend DNES    str. 16    Inspirace_ VLADAN ŠÍR_    

Na ulice českých měst se vracejí KLASICKÉ BICYKLY. Žádné horské biky, BMX nebo crossy, ale pohodlná kola – skládací i ta s elektrickým pohonem.

Co to tady máte za ukrajiny, smáli se prý lidé, když procházeli kolem pražského obchodu Martina Říhy, který se specializuje na takzvaná městská kola. To bylo před čtyřmi lety, když začínal a bicykly do města byly v Česku dávno minulostí. Zbyla z nich jen nepříjemná vzpomínka a nechvalně známý otisk v pop-kultuře. „Je mi, jako bych jela na kole Ukrajina v šest ráno do chemičky. Mám chuť sesednout, vzít bandasku z řídítek a jít do polí. Mám chuť na pivo a na sekanou,“ zpívala začátkem 90. let Lucie Bílá.
    Místo toho Česko postupně ovládly tlusté pneumatiky jako pro traktor, řídítka až někde pod koleny a zablácená záda. Každý pátek se z měst táhnou kolony aut, na střechách se jim čepýří brázdy moderních horských kol připravených na jízdu divočinou. V Česku se prý dokonce prodává víc kol než v bicyklovém království Nizozemsku, jenže abyste se o tom přesvědčili, musíte vyrazit do lesů. I ty nejzapadlejší hvozdy u hranic protkávají pískem vysypané cyklistické stezky, které křižují borci přijíždějící často v autech se značkami odkazujícími na druhou stranu republiky.
    V posledních letech se na horských kolech, ale i bicyklech po prarodičích lidé prohánějí i ve všední dny mezi paneláky. Z jízdy na kole se stala móda, vznikla hnutí propagující její výhody a česká města začala s budováním cyklostezek. „I Václavák má stezku kolem dokola, to nikdy nebylo,“ říká Říha.
    On sám se také porozhlížel po „dopravním kole“, jak říká, u kterého by se mu nechytaly kalhoty do řetězu a na němž by nemusel jezdit v předklonu. Jenže si ho musel nakonec dovézt z ciziny sám, a tak se rozhodl, že se tím bude živit – věděl, že je tu pár dalších „magorů“.

Co letí

Za opad zájmu o městská kola na konci 20. století může i fakt, že se jejich design bezmála sto let příliš neměnil: jsou stále celkem robustní, chybí jim středový rám, naopak mají blatníky a chránič řetězu. Co na tom také vymýšlet složitého – nemusí vydržet žádné náročné terény, jen spolehlivě dopravit člověka do práce nebo na nákup.
Liší se však technologie, která kolo pohání. Na rozdíl od ukrajin mají dnešní kola převodovku a ještě k tomu „v náboji“ – to znamená, že při přeřazování není třeba prošlapávat převod, ale stačí jen na řídítkách navolit rychlost. Má to svou výhodu, protože tak můžete rychle přeřadit a zabrzdit, když vám na semaforu naskočí červená. Kola se také vyrábějí z lehčích materiálů, takže už člověk nemá při jejich vedení pocit, že před sebou tlačí krávu. A hlavně se objevila elektrokola. To jsou celkem běžně vypadající bicykly, ale na zadním kole mají tlustou desku elektromotoru a baterii, aby se jezdci zas tak nenadřeli. Stačí čtyři hodiny na dobití a můžete vyrazit.
    Částečně teď kola těží ze zájmu o všechno v retro stylu. Na ulicích tak můžete potkat nablýskané kousky podobné tomu, na němž jezdila Magda Vášáryová v Postřižinách. Je to klasické jízdní kolo, kterému lidi z branže říkají „hollander“, tedy kolo podle holandského vzoru. Většinou jsou černá nebo tmavě hnědá, ale dnes už si je můžete nechat nabarvit podle svého.
    „Jednou na veletrhu jsme si všimli, že kolo může být i jinak barevné,“ říká Martin Říha, který si nechává pro svůj obchod několik modelů vyrábět v Česku. „A tak jsme jedno vyrobili béžové. Jaká barva bude v módě, to je celá věda a my jsme tady všichni chlapi, takže jsme se rozhodli, ať si lidi sami řeknou.“
    A lidé si nechávají dělat kola bílá, oranžová nebo růžová, která kombinují s různě zbarvenými pneumatikami a třeba luxusními koženými sedačkami.
Vedle retromodelů letí také skládačky. Důvod je jednoduchý – dnes už se dají složit do velikosti malého balíku, takže nezaberou moc místa v kufru auta, pokud lidé dojíždějí do města z venkova, a nemusí se za ně platit ve vlaku, případně se dají odložit do rohu v malém bytě, když zrovna někdo nemá sklep.

Češi přesedají

Bicyklů v Česku jezdí ve srovnání se západní Evropou stále málo. Většina Čechů však vlastní sportovní kola, která párkrát za rok hodí o víkendu na střechu a vyrazí do lesů nebo si na ně namontují blatníky, aby s nimi mohli jezdit i po městě. Ale Říhovo dopravní kolo aby u nás pohledal.
„Celá západní a teď už i jižní Evropa, kde převládají skútry, zná dopravní kolo. V západní Evropě se prodává 40 procent všech kol v městském stylu,“ říká Říha. U nás jsou čísla přesně opačná – výrazně nad polovinu prodejů tvoří kola horská a sportovní.
    Lidí na běžných nesportovních kolech však začíná přibývat. Podle Říhy to souvisí s širší změnou životního stylu. Zatímco dříve byli Češi navyklí v pátek odpoledne zaklapnout dveře kanceláře a vyrazit na chalupu, kde se konečně cítili ve svém (a začali tam i jezdit na horském kole), dnešní sny jsou prý už jiné. „U mladších lidí chybí cíl mít auto a chalupu na Slapech,“ popisuje své pozorování Říha. „Lidé už ve městě jen nepřežívají, ale chtějí si ho užít.“
    Odtud podle něj pramení nejrůznější hnutí propagující jízdu na kole jako běžný dopravní prostředek rovnající se autům. „Je tu snaha zklidnit město, přiblížit dopravu normálnímu lidskému tempu,“ říká s tím, že k tomu patří i rychlý rozvoj farmářských trhů, kavárenských teras a pivařských stánků v parcích. Tyhle snahy jsou nejviditelnější v hlavním městě, ale narazíte na ně i v Pardubicích nebo v Liberci. „Každé větší město má svou buňku cyklohnutí,“ tvrdí.
    Ale nakonec jde taky o peníze, protože z jízdy autem se stává drahá zábava. „Benzin stojí čtyřicet korun, takže rozvoj městských kol už není jen nějaká naivní představa,“ říká Martin Říha. „Teď se láme chleba.“

***

U mladších lidí chybí cíl mít auto a chalupu na Slapech. Už ve městě jen nepřežívají, ale chtějí si ho užít.

Foto popis| Moderní technologie a doplňky Dnešní klasická kola se od těch z dob našich babiček neliší ani tak designem jako spíš technologiemi, díky nimž jezdcům dopřávají komfortní zážitek. Zadní kolo má pochopitelně krytý řetěz, aby člověk nepřišel o kalhoty nebo kus sukně, ale také přehazovačku v náboji s osmi i více rychlostmi. Účinnější jsou i brzdné systémy na předním i zadním kole. Na bicykly i pro jezdce se vyrábí bezpočet doplňků od košíků přes elegantní kabelky se speciálními úchyty na zadní kolo i slušivé přilby napodobující čepice nebo klobouky.
Foto autor| Foto: Lukáš Procházka, MF DNES, děkujeme Citybikes za zapůjčení kola a doplňků