Představte si skalnatá pobřeží, písečné pláže, bukové lesy, příznivé klima a dokonalý reliéf pro nenáročnou cykloturistiku severně od českých hranic. Přidejte přátelské domorodce hovořící anglicky, dřevěné přístřešky volně k přenocování, rybářská městečka a udírny ryb na každém kroku. Vyjde vám dánský ostrov Bornholm, severský ráj cyklistů v jihozápadním Baltském moři, kde lze prožít dobrodružnou dovolenou s rodinou nebo s přáteli. Současně budete na jednom z nejvíce bezpečných míst Evropy s prakticky nulovou kriminalitou, kde nepotřebujete ani zámek na kolo. Právě tohle místo jsme si vybrali pro jednu z našich rodinných dovolených, kterou jsme chtěli strávit cykloturistikou takzvaně „na těžko“.
Expediční kola Kolos
Na Bornholm vyrážíme z německého města Sassnitz na Rujáně, kam se z Čech dopravíte autem v řádu několika hodin. V Sasnici, jak zní česká varianta názvu, jednu noc přespíme a necháváme zaparkované auto. Následující ráno pak už jen s koly, plně obtěžkaní brašnami, vyrážíme ve čtyřech do nedalekého trajektového přístavu Neu Mukran, odkud vyplouvají trajekty na Bornholm.
Nalodit se na trajekt jen s kolem je tu celkem běžné. Podobných cestujících jsou tu s námi asi tak tři desítky. Zatímco my vyrážíme s plnou bagáží a bereme expediční kola Kolos, z Německa se s námi vstříc dánskému ostrovu plaví i silničkáři s minimalistickým vybavením či jezdci na gravelech. Sportovci i dobrodruzi. Později se na Bornholmu setkáváme s Anjou, učitelkou zeměpisu z Hamburku, která na průzkum dánského ostrova vyrazila odvážně sama a na elektrokole. Cestuje nadivoko jako my, jen kromě krajiny musí sledovat také mapu dobíjecích stanic. Podle jejích slov to jde hladce a jezdí takhle každý rok.
Vzdálenost mezi německou Sasnicí a dánským přístavem Rönne, který je zároveň hlavním městem ostrova Bornholm, je přibližně 75 námořních mil (139 km). Zpáteční jízdenku za 4 osoby a kola jsme v plné letní sezóně pořídili kolem pěti tisíc korun. Trajekt má místa na sezení i ležení a velkorysou lodní restauraci. Po třech a půl hodině plavby přistáváme. Na slunečním ostrově, jak se Bornholmu přezdívá, plánujeme strávit sedm dní a objet ho kolem dokola.
Přístav Rönne
S celkovou rozlohou 588 km² je to jako byste se rozhodli obkroužit širším obloukem Prahu. Žije tu bezmála 40 tisíc obyvatel, což je pro srovnání zhruba o dva tisíce víc než třeba v Třebíči. A teď pozor, nejvyšší bod ostrova leží ve výšce 162 metrů nad mořem. Na kole se tedy rozhodně nepředřete, ani když zrovna nejezdíte na elektrický pohon. O to víc se můžete soustředit na krásy kolem. Cyklostezky jsou dokonale přehledně značené, takže vybitý mobil s navigací vás nezaskočí. Navíc Dánové jsou přátelští a bezprostřední. Se vším rádi poradí a z ničeho nedělají problém. Alespoň taková je naše zkušenost.
Místním jazykem je Bornholmština, dialekt Dánštiny. Údajně je srozumitelnější Švédům než Dánům, ale tím se cizinec trápit nemusí. Pohodlně se domluvíte anglicky prakticky s každým, na koho narazíte. Častými turisty jsou na Bornholmu Němci. Češtinu jsme na ostrově nezaslechli ani jednou, takže pokud hledáte prázdninový únik se vším všudy, jste na správném místě.
Sandvig
Cestu jsme připraveni pojmout dobrodružně a využít sítě volně přístupných tábořišť a přístřešků, rozmístěných po celém ostrově. Mapu i s popisem jejich vybavení si lze stáhnout jako aplikaci do mobilu a místo na spaní si lze dokonce v předstihu rezervovat. Obvykle ale platí spíš pravidlo „kdo dřív přijde, ten si lehne“. Většina tábořišť disponuje ohništi – někde dokonce s jednoduchým železným grilem, odpadkovými koši, toaletou, a dokonce zdrojem pitné vody. Přístřešky vypadají nejčastěji jako bytelné sruby, kam se poskládá až 6 osob. Těsně při pobřeží jsou to pak spíš menší chatičky pro dvě osoby, u nichž se počítá i s přístupem z moře. Často je využívají kajakáři. Zdržet se můžete jednu noc. K plánování noclehů lze využít aplikace shelter, Bornholm nebo udinaturen.dk.
Tábořiště s přístřeškem
Přestože je začátek srpna, nejslunečnější dánský ostrov nám při příjezdu neukazuje zrovna nejpřívětivější tvář. Je to jen pár dní, co se ostrovem prohnalo menší tornádo. Drobně mží a mírně fouká. Teplota vzduchu se pohybuje kolem 22 stupňů. Spoléháme na kvalitní nepromokavé cyklobrašny. Hodí se mít i šátek na hlavu.
V bornholmském přístavu Rønne s 13 tisíci obyvatel se krátce zastavujeme, abychom vybrali dánské koruny a měli na cestu k dispozici nějakou hotovost. Během cesty se ukáže, že kartou tu zaplatíte bez problému opravdu všude, a dokonce je to oproti všem očekáváním spíš preferováno. Pokud tedy zrovna nechcete zeleninu, med nebo jiné drobné zboží ze samoobslužných budek u cesty, kterých je na Bornholmu spousta. A i v těch pro vás mají kromě kasičky připravený QR kód pro platbu na účet.
V hlavním městě Rönne můžete navštívit Bornholmské muzeum s expozicí prehistorických nálezů zbraní či šperků nebo námořní expozici uspořádanou jako vnitřek lodi. Další atrakcí je tu muzeum keramiky, tzv. Hjorths Fabrik, kde mají i stále funkční dílnu, a můžete tu sledovat výrobu na hrnčířském kruhu. Jižně od Rönne leží jeden z typických bornholmských kruhových kostelů Nylars Rundkirche, jehož původ sahá do 12. století. Zdobí jej fresky ze 13. století. Loď kostela má tři podlaží, přičemž to nejvyšší sloužilo ve středověku jako pozorovatelna strážného. U dveří kostela jsou pak k vidění dva runové kameny. Navštívit lze také pevnost Kastellet ze 17. století, kde sídlí muzeum obrany Bornholms Forsvarsmuseum. Kromě zbraní, bomb a vojenských uniforem je tu také velká expozice věnovaná nacistické okupaci ostrova. Bornholm se během druhé světové války ocitl v nebezpečném strategickém postavení kvůli strategické kontrole severního moře a dostal se proto pod německou správu. Možná se také málo ví, že po válce v roce 1945 zažil krátkodobou sovětskou okupaci, kdy se o kontrolu strategických oblastí v regionu snažili pro změnu sověti. Trvala ale naštěstí jen několik týdnů.
Rönne
My se po průzkumu malebných uliček Rönne vydáváme podél západního pobřeží ostrova na sever. Plán je objet ostrov dokola, vzhůru k severnímu majáku Hammerodde Fyr a odtud podél východního pobřeží zpátky na jih. S menší odbočkou do vnitrozemí, kde se nachází zalesněná část ostrova, mimochodem plná obřích pravých hřibů na každém kroku.
Improvizovaná smetanová omáčka z pravých hříbků
Městem projedete pohodlně po asfaltových cyklostezkách, které později střídají zpevněné lesní cesty. Čím blíž se chcete na kole dostat k moři, tím víc se lesní cesty mění v písčité pěšiny a na pláže je samozřejmě nejlepší dojít pěšky. Pokud se ale držíte cykloturistické značky, na méně pohodlné kamenité cesty či jízdu přes kořeny narazíte jen minimálně. Za hlavním městem Rönne je hned několik míst k volnému táboření. Opouštíme město za drobného mžení. Přesto, když se před námi objeví první písčitá pláž lemovaná borovým lesem, někteří neodolají koupání ve vlnách. V dálce před námi se při pobřeží rýsuje jeden z přímořských přístřešků k volnému přespání.
Pláž nedaleko Gudhjemu
Noc trávíme v jednom z lesních srubů Hasle Lystskov jen pár desítek metrů od cyklostezky a od moře. Místo je vybaveno ohništěm s grilem i toaletou. Je tu dokonce nasekané dřevo na oheň. Na cestu jsme vybaveni sáčky vakuovaného express menu, které stačí ohřát v horké vodě a máte plnohodnotné teplé jídlo. Do druhého z přístřešků později dorazí tři další nocležníci. Během noci stále drobně mží. Je příjemné spát v suchu.
Další den se vydáváme dál podél pobřeží na sever. V městečku Hasle neodoláme jedné z pobřežních rybích udíren Hasle Røgeri, kde se nabízí nepřeberné množství rybích specialit s poetickými názvy typu „východ slunce nad Gudhjemem.“ Tento způsob občerstvení si cestou dost oblíbíme. Stravování v bistrech a restauracích v Dánsku vyjde 2x až 3x dráž než u nás. I na těch nejodlehlejších místech můžete platit kartou. Jídelníček si lze zpestřit také nabídkou místních potravin ze samoobslužných budek, kterých je hodně hlavně v jihovýchodní části ostrova.
Allinge Rogeri - jedna z typických rybích udíren
Míjíme skalní útvary Jons Kapel směrem ke zřícenině rozlehlého středověkého hradu Hammershus, údajně největšímu komplexu opevnění v severní Evropě. Obranou funkci hrad zastával až do 17. století. Impozantní žulový masiv je protkán množstvím stezek a vřesovišti. Nedaleko odtud se nachází největší jezero ostrova Hammer Sø a zatopený kamenolom Opaløsen. I v této oblasti se dá najít několik pěkných přístřešků na přenocování, některé přímo na pobřeží, pár kroků od mořské hladiny. Cyklistů je kolem Hammershusu spousta. Svědčí o tom koly zaplněná parkoviště v okolí, přičemž někteří cyklisté tu takto zaparkovaná kola často ani nezamykají. Postupem času to neděláme ani my a kola necháváme jen pohromadě zaparkovaná bez zvláštních bezpečnostních opatření. Ostrov Bornholm je údajně nejbezpečnějším místem v Dánsku a vlastně v Evropě vůbec. Naše zkušenost to jen potvrzuje.
Hrad Hammershus
Srdcem severního Bornholmu je souměstí Sandvig a Alinge. Malebná přímořská městečka s plážemi a prázdninovou atmosférou. Zdejší pobřežní krajina protkaná stezkami přes vřesoviště, pastvinami a útesy ohromujících tvarů nám z Bornholmu utkvěla jako jedna z nejkrásnějších. Ta nejhezčí místa a výhledy jsou obvykle dostupné jen pěšky, ale stojí za to. Na stráních nad mořem odpočívají stáda ovcí nebo dobytka. Dostanete se až k majáku, Šalamounově kapli, přičemž volit můžete z kratších či delších okružních stezek.
V Allinge je také jedna z mnoha našich oblíbených allinge røgeri - udíren s výbornými uzenými rybami a další mořskou havětí. Úchvatná je tu ale i místní drobná architektura– například zdejší kulturní centrum kombinující dřevo a sklo, stejně jako umění ve veřejném prostoru.
Allinge Domen
Z Allinge míříme na jih, tentokrát již po východní straně ostrova, což si nádherně vychutnáme hned následující ráno při východu slunce. Krátce uhýbáme do vnitrozemí k vodopádu Dondalen a po kratším lelkování na pláži pokračujeme zvolna dál k malému přístavnímu městečku Gudhjem. Přesně tomu Gudhjemu, podle kterého je pojmenován jeden ze sendvičů z místních rybích udíren. I v Gudhjemu najdete sklářské dílny pro ostrov typické, a v některých z nich můžete výrobu přímo sledovat. Táboření na východním pobřeží je bez přehánění synonymem pro romantiku. V tábořišti je ohniště s roštem na grilování a toaletou. O pár desítek metrů dál i zdroj pitné vody. Oblázková pláž se mírně svažuje k průzračně čistému moři, tu a tam kvete divoká růže. Spíme jen v hamakách, aby nám neunikl moment, kdy se slunce ráno vynoří z moře, aby rozsvítilo další den naší cesty.
Cesta dál podél pobřeží vede po pohodlných asfaltových silnicích přes nejvýchodnější dánské městečko Svaneke se zachovalým historickým jádrem s hrázděnými domy z 18. a 19. století. Místo se pyšní dlouhou rybářskou tradicí, takže nechybí typická udírna, ale i nabídka piv z místního pivovaru, kavárny a spousta obchůdků. Ve městě je řada hrnčířských a sklářských dílen a můžete tu sledovat celý proces ručního foukání skla.
Úplně jiný ráz má městečko Nexø, které bylo za 2. světové války okupováno Němci. Rusové jej proto prakticky srovnali se zemí. Dnešní město muselo být celé nově zrekonstruováno. Historii města, zejm. období 2. světové války je věnované místní muzeum, které se pyšní řadou válečných artefaktů. Je tu moderní přístav pro rybářské lodě. Nedaleko Nexø najdete také jednu z největších megalitických památek v Dánsku – skupinu více než 60 vztyčených menhirů Gryet jen tak rozmístěných po lese na vyvýšeném místě nedaleko za městem. Gryet bylo kdysi údajně obklopeno vodou nebo bažinami a v době železné jej obyvatelé oblasti považovali za ideální místo pro své hroby. Místo prý nikdy nebylo blíže archeologicky prozkoumáno.
Bornholm - jihovýchodní pobřeží
Přes městečko Snogebaek se dostáváme až k oblíbeným bornsholmským plážím Dueodde. Je tady skvělá pláž s jemným pískem, lemovaná borovicemi a písečnými dunami. Stojí tady jen pár budov a maják. Další fantastické místo na spaní.
Odtud se přes Pedersker a Aakirkeby stáčíme do vnitrozemí, abychom poznali i jinou než přímořskou krajinu. V Aakirkeby se nachází muzeum NaturBornholm věnované geologickému a biologickému vývoji ostrova. Zdejší románský kamenný kostel z 12. století je vůbec největším kostelem na ostrově.
Velkou část vnitrozemí tvoří smíšené lesy, rozdělené do třech částí. Všechny tři části spojuje jedna cyklostezka. Jde o největší les Almindingen, ve kterém najdete i největší vrch ostrova, 162 metrů vysoký Rytterknaegten. Můžete si na něj vyšlápnout, na vrchu je rozhledna. Druhou lesní oblastí je Paradisbakkerne, která ukrývá třeba dávný monolitický náhrobek. Pěknou oblastí je také Rø Plantage porostlá vřesem. Krajina se tu trochu víc vlní, vzdáleně připomíná Vysočinu, ovšem bez náročných stoupání. Podmínky pro cyklistiku ideální.
Z vnitrozemí se naposledy stočíme k jižnímu pobřeží, abychom si ještě užili trochu koupání v moři. Teplota vzduchu se již několik dní pohybuje kolem 25 stupňů, je převážně slunečno. Cestu zakončujeme opět v hlavním městě Rönne, respektive v příjemném kempu za městem. Teplá sprcha, poslední západ slunce nad mořem a ráno nalodění na trajekt zpátky do Sasnice a odtud autem do Prahy.
Koloušové, jak s oblibou říkáme našim expedičním kolům Kolos, zvládla cestu spolehlivě, bez závad a bez nehod.
Expediční kola Kolos